Název

2020 05 08 - Dunajovické kopce za Mikulovem, návrat na Liščí kopec

Popis

Na nádhernou pahorkatinu za Mikulovem, zvanou Dunajovické kopce, jsem
se po pár týdnech opět vrátil, abych pokračoval v prohlídce lokalitou
a kochání se krásnou krajinou.

Tentokrát jsem průzkum zahájil na Liščím kopci, k němuž vede cesta přes
rozlehlý vinohrad, vedený spíše intuicí než GPS... Na vrcholu kopce (272 m)
cestu poutníka zkříží další oplocení vinice, namísto cesty v mapě značené.
(Při obcházení zleva je rizikem strmý sraz, při obcházení zprava je potřeba
nepřehlédnout úzkou pěšinku, vedoucí na romantickou terasu). Cestou
po travnaté terase opět přicházím k torzu kamenného klasicistního kříže
(z roku 1801), kde jsem již byl. Po prudkém sjezdu okolo moderního
památníku bývalé kaple, jedu kol elektrického ohradníku s ovcemi.

Cesta míří na Růžovou horu, obklopenou ovčím výběhem, s krásným výhledem i památným
topolem. Pokračuji po úzkém hřebenu, Jánská hora, Malá Slunečná, Dunajovický kopec.
Před mnou je Brod n. D., k němu už nesjíždím, ale vracím se. Z vyhlídkového
hřebenu sjíždím na cestu vinoucí se po jeho úbočí, až k "umělé pyramidě",
Velká Slunečná. Zde si jen prohlédnu původní nájezd na šroubovici zarostlé cesty,
vinoucí se až k vrcholu (i tam jsem byl minule, takže kamzičí stezky vynechám).

Jedu dál, k vinným sklípkům, cestou mířící k D. Dunajovicím. Před nimi ovšem
odbočím na úzkou silničku a pak již hlavní silnicí do Březi a cyklostezkou
podél kolejí (neplánovaným zastavením se stává lepení defektu). 73km.

Kategorie a štítky

Nastavení