rajce.net - místo pro vaše fotografie

(+ palačinky závěrem).Břeclavský cyklistický klub Sportcomplex, zorganizoval ve státní svátek další zajímavou akci. Uspořádal závody na koloběžkách pro celou rodinu, malé i velké. Jednalo se o časovku, se samostatnými starty. Závod se jel na všech typech koloběžek, kdo neměl vlastní, mohl si ji vypůjčit. Trať závodu vedla od restaurace Pohoda po cyklostezce k Hudební škole. Zúčastnilo se na 130 jezdců, délka tratě 150 a 700 metrů.
(Úplné výsledky zde: http://www.sportcomplex.cz/kanec_trophy/hrochcup/hcvysledky.12.htm)

( + palačinky na pěší zoně).Pokud mate rádi říši fantazie, příběhy víl, skřítků, zejména pak o hobitech a elfech spisovatele Tolkiena, přijďte znovu na Pohansko. Byla zde otevřena nová naučná stezka, podél lesní silničky k zámečku Pohansko. Kromě představitelů města, se na projektu podíleli i děti z výtvarného spolku Masaccio. Díky nim se zrodil nápad oživit „stromolidi" z Tolkienových příběhů. Byli to strážci lesů - silní, odvážní a velmi moudří stařešinové. Tato stezka má upozornit i na tzv. doupné stromy, což jsou odumírající stromy v různém stupni rozkladu. Tyto tzv. doupné stromy mají velký význam pro přežívání mnoha druhů organismů. Výrazně zvyšují druhovou rozmanitost lesů a jejich ekologickou stabilitu. Hnízdní dutiny si zde vytesávají například strakapoudi, Opuštěné dutiny zase může vyhledávat sýkora modřinka a koňadra, které si vlastni dutinu vytvořit nemohou. Pod odchlíplou kůrou hnízdí šoupálek dlouhoprstý. Ve dřevě rozpadajícího se stromu žije mnoho bezobratlých živočichů.

Další, tentokrát již soukromou, tradicí je prvomájový cyklovýlet k soutoku Moravy a Dyje. Předpověď počasí i stavu komárů byla skvělá a tak jsme vyrazili v docela hojné účasti.Programem dne byla relaxační jízda s kocháním krajinou, a tak jsme viděli pár čapích hnízd a pres plot nakrmili i několik prasátek, nedaleko hájenky U Doubravky. Záhy jsme dorazili k cíli naší cesty. K soutoku se ovšem vydali stovky dalších cyklistů, takže na české straně bylo docela těsno. Ale každý si našel své místečko, na svačinku či focení. Cesta zpět vedla pres tzv. Cahovskou spojku, okolo Cahnovského pralesa a opět k Doubravce. Závěr výletu většina tlupy strávila v hospůdce U Ludvy, někteří zůstali u loveckého zámečku Pohansko, kde se konala lidová zábava s country hudbou (Čtyřlístek), koňmi, nafukovacím hradem, loutkovým divadlem a další zábavou pro celou rodinou. (Oficiální trasa byla 32 km, břeclaváci dali 43, valtičáci 60, mikulovští již úctyhodných 90 km. Účastnili se: BV- sekce Miloš, Anička, Pavel; Valtická sekce: Verča, Hanka; brněnská sekce: Mirek, Jiřka; mikulovská delegace: Ivana, Lucka. A výjimečně poprvé zástupci Rousínova, mladí pánové Martin a Honza...

Závěr měsíce dubna patři po léta tradici zvané pálení čarodějnic. A jeden ze sletů čarodějnic a čarodějů se konal u poštorenského kostela. Organizátoři akce, TJ Sokol Ch. N. V. a taneční oddíl Country Rebels, se s podporou policie i hasičů, vydali na pochod do sokolovny v Charvatské N.V., kde cela akce pokračovala Čarodějnickou merendou. (Tiskem, Břeclavský deník).

V krásnou jarní sobotu jsme se vydali na pěší procházku do Valtic. Cestou jsme potkal nejen velké množství jezdců na kolech, ale i pohádkové bytosti na koních a povozech. V zámeckém parku jsme navštívili zcela novou expozici v tzv. Žabím sklepě. Zde je umístěna historie útrpného práva. Na tomto neobvyklém místě je umístěno řada originálních exponátů, což znamená, že po nich opravdu tekla krev... Většina exponátů je plně funkčních, je možno si vyzkoušet na vlastní kůži zažít pocity dávných obětí.

V neděli zažila Břeclav akci nebývalých rozměrů. Zatím co jindy, pres její svátečně ospalé centrum projíždí pár desítek turistů, nyní se pres něj valilo na tři tisíce lidí. Konala se zde demonstrace proti útoku na mladíka (15), který byl minulý týden napaden trojicí zatím neznámých pachatelů, prý romské národnosti. Setkaní účastníků pochodu bylo u vlakového nádraží a krátce po 13.hodině vyšel směrem na náměstí TGM. Policisté kvůli zbrani chtěli zatknout jednoho mladíka, nakonec jej pouze odzbrojili a pustili. V čele průvodu šlo zhruba padesát radikálů, kteří skandovali hesla, typu "Cikáni do práce". Akci pořádali přátelé zraněného. Bohužel se jim ji nepodařilo řádně ohlásit a tak se do toho vložila Dělnická strana a demonstraci si zaregistrovala sama. Část přátel zraněného uspořádala jinou akci, tzv. Nedělní oběd - za bezpečnost v našem městě. A to na trávníku před základní školou v centru města. Aby mimo jiné vyjádřili: Že, podporují Péťu a jeho rodinu, vyjadřují nesouhlas s pochodem neonacistů, že umí (něco u)vařit. Na náměstí se pak příchozí dav rozdělil na dvě částí. Starostu Břeclavi Oldřicha Ryšavého, ovšem lidé spíše kritizovali. Na druhé straně prostranství dlouze čekal šéf Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. Moc velký zájem o něj nebyl, musel se o své posluchače dělit se strarostou. Organizatoři pochodu se střídali za megafonem spolu s představiteli DSSS. Po hodině, se většina demonstrujících rozešla, jen část radikálů zašla do Riegrovy ulice, kde žije několik romských rodin. Zde pak vedli slovní přestřelky s antikonfliktním týmem, a dvě stovkami lidí z okolních domů. V záloze byli i policejní těžkooděnci, nemuseli vůbec zasahovat, jen dozorovali oblast. Celkově, měla celá akce klidný průběh, bez zranění. ((Zajímavostí, bylo například to, že šéf DSSS Tomáš Vandas, odmítl rozhovor s romským reportérem, kterého pak vytlačil Vandasův asistent. Antikonfliktní tým pouze přihlížel. Upřesnění: V neděli 15.4.2012 byl v Břeclavi tvrdě zmlácen patnáctiletý Petr Zhyvachivsky, pocházející z Ukrajiny. Byl převezen do nemocnice a přišel o ledvinu. Byl to brutální čin a tři pachatelé zaslouží být potrestáni (hrozí jim tři až deset let vězení). Chyby v textu vyhrazeny-dejte vedet)).

V Olomouci se opět po roce, uskutečnilo další setkání volného sdružení balbutiků. To minulé se uspořádalo v centru metropole a tak se tentokrát zvolil za místo střetnutí Svatý kopeček. Tomuto známému poutnímu místu zdaleka dominuje kostel navštívení Panny Marie, jenž je chloubou moravského barokního umění.. Na oslavu setkání jsme si dali oběd v proslulé restauraci U Macků. Pak jsme V útulném salonku setrvali v družných rozhovorech. Následovala procházka, zprvu k poutnímu chrámu, kde právě probíhala svatba. Pokračovali jsme k vyhlídkovému místu, zde se také nachází dům, kde tvořil básník Jiří Wolker. Naše kroky pak vedou k zoologické zahradě, kterou ovšem mineme a pokračujeme po modré značce k obci Dolany. Zde, na mírném návrší, se nachází místo zvané Kartouzka (vykopávky kláštera a husitského opevnění). Během prohlídky, hrajeme hru "na pikanou". Užíváme si krásné přírody, ale neúprosný čas nás nutí k návratu. Cesta zpět na Svatý kopeček vede po značce zelené. Den jsme zakončili v centru Olomouce, kde jsme zašli do naší oblíbené hospůdky U Kuděje. I zde jsme si zahráli pár zajímavých her a vypili něco pohárků či zakousli specialitku podniku. Málem jsme si nevšimli, že již začal nový den a tak něco po půlnoci jsme se rozloučili.(Osoby a obsazení: Marta + Karel (pořadatelé), Miloš (Břeclav), Pepa (Vyškov), Zuzana (Olomouc), Jirka (Zlín), Hana (Ochoz u Brna), Michal (Litovle), Manuel (Brno), aj. Čestní hosté z Univerzity Palackého v Olomouci: Alžběta Peutelschmiedová a Renata Mlčáková. Chyby v textu vyhrazeny - album již je aktualizováno o snímky přátel. Nevhodné záběry nahlašte.

Letošní nebývale teplý nastup jara, vyhnal do přírody řadu milovníků aktivního pohybu. Také já jsem se vydal s přáteli nalézt místo, kde kdysi stával Katzelsdorfský zámeček. Z Poštorné jedeme okolo Františkova rybníku k bývalé celnici. Za ní pokračujeme přímo, ale záhy odbočíme na cestu lemovanou staletými stromy. Ta nás navede na samý okraj Katzelsdorfského lesíku. Zde zpevněna cesta končí a začíná poslední možnost adrenalinového užívání přírodního povrchu. Les konči a pak stačí nechat se vest intuicí a stočit na poslední odbočku. Zde už vidíme velké a přesně tesané kamenné základy bývalého saletu Lichtejštejnů. Jen díky úsilí nadšených dobrovolníků, tyto poslední zbytky nepohltil les. Katzelsdorfský zámeček byl postaven za vlády knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina v letech 1805-1836. Tento významný objekt ležel v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. A to se mu stalo osudným. Při budováním hraničního pásma a stavbou „železné opony“ , v 50.letech minulého století, byl zámeček (sloužící jako hájovna) zrušen. Stavba je postupně demolovaná, udatně proto aby se zabránilo přespávání narušitelům statní hranice. Postupně chátrá a nakonec vyhoří. Jeho zbytky použijí obyvatele nedalekých Valtic jako stavební materiál..( 28.3.: V Břeclavském deníku)

Nedávno uplynulý Mezinárodní den žen, proběhl u nás bez větších oslav. Jednou z jeho menších připomínek, bylo setkaní v atelieru předního břeclavského umělce Františka Vargy. Ten u příležitosti MDŽ, představil veřejnosti svá díla, ty starší i úplně nová. A každá žena jenž přišla, od něj dostala ručně vyřezávanou kytičku, z větvičky. František Varga vytváří drobná díla z kovu, i velkolepé monumenty ze dřeva. Každé jeho dílo má své kouzlo a duši, jenž už viděli lidé v mnoha zemích.

V páteční večer jsem dostal pozvánku, abych dělal fotografa na jedné zajímavé akci. Syn známého břeclavského umělce Fr. Vargy Radek, uspořádal oslavu, svých 23.narozenin. On sám pracuje v oboru vinařství, a bylo to také na akci znát. Stoly se prohýbaly pod vybranými lahůdkami a pitím. Ovšem z bezpečnostních důvodů byla veškera umělecká výzdoba interiéru skryta před poškozením. Celá oslava se nesla ve znamení počátku století v U.S.A., tedy se hrál jazz a swing, oblečení bylo v černobílé kombinaci, dámy se ozdobily peřím a čelenkami... Zábava to byla skvělá, až do svítání, kdy jsem se rozešli domů nebo do pokojů.. (vyšlo v Břeclavském deníku)

Plesová sezóna nám plní sály bez ohledu na nevlídné počasí. A jeden z nich také pořádala Základní škola Komenského v Poštorné. Ten byl určen pro žáky 9.ročníku, jejich rodiče a další přátele školy. Úvodem proběhla slavnostní polonéza, při které zazářili žáci ve společenských šatech. Zejména dívky oslnily svým půvabem v dlouhých bílých róbách. Zpestřením programu byly dvě ukázky country tanců. Tu první předvedli žáci 7.ročníků pod vedením Mgr. Pappové. A v té druhé, pro změnu zatančili členové Senior klubu. Tradiční součástí byla také bohatá tombola nejen s dobrotami všeho druhu, ale i s potřebami pro domácnost či sport. O O dobrou náladu se po celý večer starala hudební skupina Apollo. Přesto, že její produkce byla spíše určena rodičům, mnoho mladých se zůstalo bavit dlouho přes půlnoc. (Nevhodné snímky ohlašte). Zveřejněno v Břeclavském deníku.

Takový nápor zájemců, břeclavské muzeum ještě nezažilo. Na jeho nejnovější expozici byla mačkanice jako v autobusu... Tolik lidí přišlo prožit návrat o 70 let, kdy městu vládla německá okupační armáda. Po úvodním projevech (Aleny Káňová a Petra Holobrádka) a tónech skvělé kapely Melody Gentleman, bylo možno shlédnout trojici dioramat, jenž navodily atmosféru dramatických událostí od roku 1939, i samotné válečné události. Velký kus práce zde odvedl především břeclavský Klub vojenské historie, jehož členové zde také měli poradenskou službu. Kromě velkého množství zbraní, jsou zde i věci osobní potřeby vojáků. Další fotografie přináší svědectví o životě obyvatelstva, a o velké povodni, jenž potrápila město v roce 1940. Část výstavy se věnuje obyvatelům našeho okresu, jenž bojovali proti nacistům (např. Josef Černota, výsadkář sk. Wolfram), a mnozí za to zaplatili životem. Řadě návštěvníkům se vybavili i osobní vzpomínky na válečné události a podělili se o ně. Takový nápor zájemců, břeclavské muzeum ještě nezažilo. Na jeho nejnovější expozici byla mačkanice jako v autobusu... Tolik lidí přišlo prožit návrat o 70 let, kdy městu vládla německá okupační armáda. Po úvodním projevech (Aleny Káňové, Petra Holobrádka) a tónech skvělé kapely Melody Gentleman, bylo možno shlédnout trojici dioramat, jenž navodily atmosféru dramatických událostí od roku 1939, i samotné válečné události. Velký kus práce zde odvedl především břeclavský Klub vojenské historie, jehož členové zde také měli poradenskou službu. Kromě velkého množství zbraní, jsou zde i věci osobní potřeby vojáků. Další fotografie přináší svědectví o životě obyvatelstva, a o velké povodni, jenž potrápila město v roce 1940. Část výstavy se věnuje obyvatelům našeho okresu, jenž bojovali proti nacistům (např. Josef Černota, výsadkář sk. Wolfram), a mnozí za to zaplatili životem. Řadě návštěvníkům se vybavili i osobní vzpomínky na válečné události a podělili se o ně. Mezi davem se proplétala, téměř nepoznána, i paní Libuše, vdova po našem bojovém pilotovi v Anglii, Vladimíru Kowáčovi. Na své čepici hrdě nosila odznak, patřící jejímu muži. Ten zemřel v Břeclavi v roce 2001. (Výstava potrvá do konce března. A tiskem vyšla 7.2.).

Lednové kuželky (s využitím textu od Aničky): První tradiční setkání cyklotlupáků a jejich příznivců v letošním roce bylo dá se říci víc než zdařilé. Ač to tak prvně nevypadalo sešlo se nás třináct. Třináctka šťastné to číslo. Po vyhlášení termínu se prvně přihlásilo jen šest lidí, tak jsme jen doufali, že to zdravé jádro zase zachrání. Pak začalo přihlášených přibývat, že to na jednu dráhu stačit nebude. Přiobjednala se tedy ještě druhá a k tomu se vyhlásila ještě předpříprava v podobě "čachtání se v termální vodě". Nakonec do bazénu dorazilo opravdu jen to nejzdravější jádro v podobě dvou kusů. Po této malé rozcvičce jsme se pak přesunuli na Myslivnu, která se stává tradičním zastavením po plavání i zastavením za sport - kuželky. Tam jsme se sice scházeli jako "švábi na pivo", ale do dvou jsme se sešli všichni. Dala jsem na radu šéfa cyklotlupy a prozřetelně čas srazu vyhlásila o půl hodky dřív než byly objednány dráhy. Hrálo se v poklidném tempu dvě hodinky, rozdělení do dvou skupin. Nálada skvělá jako vždy a radost se setkání se nesla celými dvěma hodinami. Přišli i nové tváře, i ty málem zapomenuté :-)
Účast: Pavel, Jiřka, Miloš, Petra, Lenička, Iva, Jara, Věrka, Hanka, Majka, Alice, Květa, Anička

V sobotu odpoledne zlepšil náladu v sychravém počasí, pestrobarevný a veselý průvod městem. To tři králové, Kašpar, Melichar i Baltazar dorazili i do Břeclavi. S předvojem malých koledníků prošli centrem města, aby se zastavili před břeclavskou radnicí. Zde získali od děkana Josef Ondráček a starosty Oldřicha Ryšavého, nejen povolení ke koledovaní, ale i první příspěvkem do kasičky, umístěné na boku koně. Během své cesty, také koledníci zazpívali početným davům přihlížejících... Na náměstí pak zazněli písně folklorního kroužku MŠ Okružní a pěvecké trio Jakaja. A pro všechny zde byl stánek se svařákem a čajem, a také nezbytnou kasičkou, která se rychle plnila. Kuriozitou celé akce byl velbloud, jenž nebyl živý ale vycpaný lidmi (12.1. opět tiskem-Bv deník).

V pátek dorazil i na Břeclavsko konečně sníh. Byla to přímo reklamní ukázka zimy, včetně bohaté chumelenice. Sice to trvalo jen hodinku, ale i to potěšilo návštěvníky netradičního bojové zážitku, jenž se uskutečnil v prostorech bývalé celnice ve Valticích. Lehká sněžná přikrývka tak dokreslila prohlídku muzea Železné opony, tentokrát s tématikou "zelených" Vánoc. Klub vojenské historie zde předvedl krátkou scénku, při které si ozbrojení Němci přišli vyzvednou dokumenty ukryté v podlaze výslechové místnosti. Několik desítek diváků dostalo ochranné brýle a špunty do uší, včetně štábu České televize. Celkový zážitek byl i umocněn skvělou viditelností do kraje, až na mikulovský zámek. 3.1.2012 vyšlo v Břeclavském deníku. Video české televize (posledních 5.minut): http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10253066674-poledni-udalosti/211411012001230/.

výběr z procházek slovutným městem Mikulovem... (pár kousků otištěno v Břeclavském deníku). Přidany fotky z výhledem na Mikulovsko.

Jako každý rok i letos se pěší zóna u břeclavského gymnázia zaplnila dřevěnými stánky. Ty nabídly vánoční punč, medovinu i svařák, a další voňavé dobroty z perníku i masa. I vánoční ozdoby zde byly v bohaté nabídce zastoupeny. Na blízkém podiu pak vystoupila celá řada skupin tanečních i hudebních, například: Pavel Novák, Břeclavánek, Country Rebels, cimbál, EM Dancers s pohádkou, vystoupení mateřských školek, Old stars i Swing girls... atd. Celý program jarmarku byl pak, kvůli státnímu smutku, předčasně ukončen a závěrečný ohňostroj se konal o den dříve.

Bowling v Žabinách: I když to do poslední chvíle vypadalo váhavě, nakonec se vánoční
setkání Moravské cyklotlupy uskutečnilo. Bohužel, mnozí věrní chyběli. (Další text je "odkloněn" od Jiřinky:) Nakonec jsme tedy hráli dvě družstva, jedno brněnské - Jiřka, Jarka, Mirek a Luboš a družstvo nebrněnské - Miloš, Saša, Anička a Lidka. První hody byly takové nesmělé, až seznamovací - s dráhou, rigólem, či samotnou koulí. Po zkušenostech s Probe, byly dráhy až moc luxusní. Pak se hra rozjela, všichni se snažili a Jaruška to teda válela! A navíc nám donesla vzorky cukroví, které opravdu přišlo k chuti. Ovšem kdo zaváhal, než...., protože šikovná servírka nám ho vysypala na zem. Asi záviděla ....Družstvo brněnské posílil značně Luboš, který teda má páru, to se musí uznat. Ale věrná jeho družka Lidka, i když postavy drobné, také koulela o sto šest a podpořila družstvo nebrňáků. Něco po čtvrté jsme se rozloučili s přáním hezkých a spokojených svátků do svých domovů. Byla to taková příjemná tečka za setkáními v tomto roce. Co bude v roce příštím? Nechme se překvapit. Jiřka. Výsledky: Brňáci - Jiřka 76, Jarka 84, Mirek 79, Luboš 106; suma 345. Břeclaváci - Anička 88, Miloš 74, Saša 92, Lidka 87; suma 341.